Sedm postřehů z měření kvality prostředí v 58 kancelářích

1. Nejhůř se soustředí v open-space

Asi žádné překvapení. Index soustředění zahrnuje akustické podmínky, četnost vyrušení, teplotu, CO2, kvalitu osvětlení a další faktory. V průměru nevyšel nijak slavně a nejhůř jsou na tom open-space, ve kterých se dá soustředit na méně než 60%.

2. Češi se svými pracovními místy nejsou moc spokojení

U kanceláří měříme mj. jejich Net Promoter Score (NPS). Je to odpověď na otázku Doporučili byste své pracovní místo kolegovi nebo známému? vyjádřená na škále od 0 do 10. Výsledek NPS se pohybuje od -100 do +100 a zjednodušeně platí, že co je v plusu je dobré. Celkové NPS z našeho výzkumu je -31. Tj. zaměstnanci napříč firmami se svými kancelářemi moc spokojení nejsou. A ženy jsou nespokojené trochu víc.

3. Když se do spokojenosti započte víc faktorů, rozdíl mezi pohlavími zmizí

Zatímco u NPS je mezi spokojeností žen a mužů s kancelářemi patrný rozdíl, jejich index spokojenosti se téměř neliší. Ženy 57,9 % a muži 58,7 %. Index tvoří otázky spojené s kvalitou světla, akustikou, teplotou atp. a výsledek znamená, že ženy a muži jsou s kvalitou objektivních vlastností pracovního prostředí spokojení více méně stejně. Proč vychází NPS u žen nižší se dozvíte u bodu č.7.

4. Nejméně jsme v kancelářích spokojení s kvalitou vzduchu

Nejlépe dopadly světelné podmínky, po nich překvapivě akustika. S kvalitou vzduchu je ale v kancelářích spokojeno pouze 55% respondentů.

5. Největší vliv na soustředění má akustika na pracovišti

Nadpis je trochu zjednodušení - samozřejmě existují i kanceláře, ve kterých má největší dopad na soustředění něco jiného. Pro hledání trendů ale používáme souhrnné výsledky ze všech měřených firem a korelace klíčových faktorů k soustředění vypadá takhle:

Pro výpočet používáme pearsonův korelační koeficient Pokud vás zajímá, proč Pearson a ne Spearman, ozvěte se nám. Právě hledáme data science stážistu.

6. Nejvyšší dopad na spokojenost má kvalita vzduchu

Největší překvapení výzkumu. Čekali jsme akustiku, která skončila až třetí. Náskok kvality vzduchu před ostatními faktory navíc není malý, skoro 10%. Pokud řešíte spokojenost a máte rádi jednoduchá řešení, začněte u kvality vzduchu. Podívejte se na větrání, ventilaci a možnost využití živých rostlin. které čistí vzduch. Pokud na ně máte v kancelářích tmu, mrkněte na Space Plant.

7. Nejsilnější korelace celého výzkumu je mezi kvalitou vzduchu a spokojeností u žen

Na grafu je rozdíl v korelaci měřených faktorů u žen (červeně) a mužů (modře) k jejich spokojenosti s pracovním prostředím. Vidět tu je několik věcí:

• Korelace jsou u žen obecně silnější než u mužů, což může znamenat jejich vyšší ovlivnění prostředím nebo jen to, že je to pro ně důležitější téma
• Nejsilnější vztah je mezi spokojeností a kvalitou vzduchu u žen. Na základě dat zatím nemůžeme říct proč, ale rozdíl je výrazný.
• Nejslabší korelace je u teploty a spokojenosti u mužů. Svojí roli tady ale může  hrát to, že teplota je na pracovišti (narozdíl od akustiky nebo vzduchu) relativně v pořádku. Může tady platit, že co je v pořádku, toho si nevšímám

Pár překvapení z pracovního prostředí

Překvapení z open-space

V jednom open-space jsme naměřili průměr (!) 147 vyrušení nad 70 decibelů za hodinu. To je jako by vašemu kolegovi naproti u stolu třikrát za minutu zvonil telefon.

Nejlepší měřený open-space měl index soustředění 88 % což je lepší, než průměr u kanceláří (66 %). Spokojenost u stejného klienta vyšla také velmi dobře, takže se zdá, že i open-space můžete mít rádi.

Překvapení z kanceláří

V kancelářích obecně vychází lépe hodnoty akustiky, ale zároveň hůř kvalita vzduchu a teploty. Menší prostor je náchylnější na vydýchání a rychleji se vydýchá, přehřeje atp.

V jedné z kanceláří jsme naměřili průměrnou teplotu 25,2°C a maximální teplotu 28°C. V březnu. Kdyby to byla vaše kancelář, pravděpodobně byste po prvním odstavci článku o kvalitě prostředí v kancelářích usnuli. Pokud tedy nepatříte k těm 4% lidí, u kterých teplota nad 25°C aktivitu naopak podporuje.

Překvapení ze zasedaček

Hladiny CO2 v některých zasedačkách se dostaly ke 3 000 ppm. Norma v EU je 1 000 a v České republice máme z nějakého důvodu normu 1 600 ppm. Už při 1 400 ppm přitom kognitivní schopnosti člověka klesají až o 50% (viz výzkum z Harvardu a jiný výzkum z University College London).

Některé zasedačky se na hladiny přes 1 600 ppm dostanou už pár minut od začátku jednání a “toxická atmosféra” v nich vydrží i hodiny po něm. Tohle nejsou dobré zprávy pro soustředění a produktivitu práce.

Největší překvapení z výzkumu

Jedny z nejhorších výsledků soustředění jsme naměřili v budově, která měsíc předtím získala certifikaci LEED. Standard vybavení byl přitom hodně vysoko. Špatné výsledky byly kombinací nešikovné dispozice prostoru, špatně nastavené ventilace a chyb v operačním modelu kanceláří.

‍

Většinu z nich se naštěstí podařilo vyřešit, ale pro nás z toho vypadlo zásadní zjištění.

Certifikace budov nejsou zárukou kvality pracovního prostředí. I v dobré budově můžete mít špatné kanceláře a naopak.

Certifikace určitě kvalitu staveb posouvají. Prostředí v kancelářích ale nehodnotí, není to jejich smysl. Měření dopadu workplace na soustředění a spokojenost vyžaduje jiný typ dat, jinou kvalitu a daleko větší objem sbíraný za provozu. Kvalita kanceláří je prostě jiná disciplína než kvalita stavby.

‍

Experimentální měření na Future Port 2019

Zajímá vás, kdo měl na Future Port 2019 nejlepší "pracovní prostředí"? Kdo nejlepší akustiku? Jak se liší výstavní hala od velké open-space kanceláře?Mrkněte na článek Co jsme zjistili měřením kvality prostředí na Future Port 2019

‍

Jak jsou na tom vaše kanceláře?

Zajímá vás jak si stojí vaše kanceláře ve srovnání s ostatními? Nakolik se v nich dá soustředit a jaký to má dopad na firemní kulturu a na obchodní výsledky? Pojďme se na to podívat.

Objednat Space Monitoring pro naše kanceláře →