Nejhůř jsou na tom ložnice
Ideální koncentrace CO2 ve vzduchu je kolem 450 ppm (jako je venku pod širým nebem). V uzavřených prostorách se ale oxid uhličitý snadno kumuluje a už od koncentrací kolem 1 000 ppm má měřitelné negativní dopady na kognitivní schopnosti člověka. Tj. na učení, logické uvažování, rozpoznávání chyb atp.
Z 38 ložnic, kde jsme měřili kvalitu prostředí přes noc, mělo průměrnou hladinu CO2 přes 1 000 ppm celkem 19. Průměrnou. Ne nárazovou, ale průměr měřený za 12 hodin od osmi večer do osmi ráno.
V devíti ložnicích jsme naměřili přes 2 000 ppm a v jedné dokonce přes 6 500 ppm oxidu uhličitého. Kdybyste v takové místnosti byli ve dne, bolela by vás hlava, zhoršilo by se soustředění a možná byste měli i mžitky před očima.
V noci to nepoznáte.
Zdroj: Space Monitoring 21.4. 2020, ložnice v Pražském bytě
Dětské pokoje taky nedopadly dobře
Ve výzkumu jsme jich měli pouze 9, takže žádný statisticky významný vzorek. Ale jen 3 z nich se udržely pod 1 000 ppm v noci. Problém tady může být ještě větší než u ložnic, protože děti nemusí být u sebe v pokoji pouze v noci, ale i během dne.
Vysoká hladina CO2 přitom není jediný ukazatel kvality prostředí. Naše Space Monitory měří také teplotu, vzdušnou vlhkost, tlak, akustické podmínky, světelné podmínky a další ukazatele. Data ukládají každé 4 vteřiny a po každém měření kontrolujeme jejich kalibraci.
Časté problémy jsou kolísání teplot a ruchy z okolí
Druhým nejčastější problémem bylo kolísání teplot. V ložnicích jsme naměřili 17,8 - 29,1 °C a v home officech 19,2 - 26,9 °C. Exaktní hodnoty samy o sobě nemusí nic znamenat. Ale problémy se začínají ukazovat v záznamu za celý den, kde je vidět časté kolísání nebo velká nerovnoměrnost mezi zónami.
Problém je často taky akustika. Space Monitory nenahrávají okolí, ale měří akustický tlak. Tj. nevíme co se v okolí děje, ale víme, jak moc je to nahlas. Navíc měří četnost vyrušení. Tj. počet náhlých změn akustického tlaku za hodinu. Třeba prásknutí dveřmi nebo zvonící telefon.
Vyrušení nejsou jen zabiják produktivity, ale taky zásadně snižují kvalitu spánku, i když vás nutně neprobudí. Totéž platí pro světlo a jeho záblesky.
Dopady prostředí zvyšuje dlouhodobé vystavení
Pracovat občas ve vydýchané kavárně vlastně až tak nevadí. Ale každou noc po dobu měsíců a let se trochu předávkovat CO2 není dobrý nápad. Když se připočtou negativní dopady špatně nastavených teplot a světelné i akustické ruchy, kumulativní dopad na zdraví je zásadní.
Detailní výzkum dlouhodobého vlivu prostředí dnes probíhá u astronautů na ISS. Mají přenosné CO2 monitory a každý týden podstupují kognitivní testy. Na jejich základě je nová doporučená hladina CO2 na Mezinárodní vesmírné stanici 656 ppm.
Tři čtvrtiny domácností, které jsme měřili, by neprošly.
Správně nastaveným prostředím si zlepšíte zdraví i produktivitu
Když najdete slabá místa vlastní domácnosti a správně se s nimi vypořádáte, můžete udělat divy. Ráno se probouzet čerstvější, přes den se snáz soustředit a večer v klidu usínat. Vliv prostředí je daleko větší, než si uvědomujeme A čísla ze 120 lokací, které jsme přeměřili během karantény, to potvrzují.
Pokud pracujete na home office, můžete kontrolou a lepším nastavením posunout soustředění a produktivitu o 10-20 %. Tj, o 20 hodin měsíčně víc času na práci nebo na rodinu.
A pokud patříte do skupiny cca 60 % lidí, kteří nemají dobře nastavené prostředí v ložnici (aniž by o tom věděli), můžete si o 10-20 % zlepšit spánek.
Spouštíme Space Monitoring na doma
Pro firmy už analýzu prostředí děláme přes rok. Teď spouštíme taky Space Monitoring na doma.
Takže co myslíte - jak je na tom vaše ložnice? Nesnižuje váš denní potenciál o deset dvacet procent ještě než se probudíte?
Nechte si změřit kvalitu prostředí doma
PS: Pokud vás po ránu podezřele bolí hlava, nemusí to být nutně kvalitou prostředí. Taky to může být kvalitou předešlého večera.
